Chceme-li pochopit roli „chytré vizitky“ v životě člověka, v jeho komunikačním systému, podnikatelských akivitách, prezentačních a informačních situacích, kdy na jedné straně vystupuje jako tvůrce hodnot „ chytrý producent“ a na straně druhé jako jejich kupující „ chytrý zákazník“, spotřebitel „chytrý spotřebitel“ a uživatel „chytrý uživatel“, musíme se vrátit do historie k předchůdcům elektronických vizitek.
Předchůdci papírových vizitek
Vizitky z jiných než papírových materiálů mají svou velmi zajímavou historii. Určitě by stálo třeba za to sledovat podrobně vizitky na hliněných destičkách známé již od roku 6783 př. Na.l. z oblasti severně od Eufratu v Mezopotámii a Mongolska, nebo zlaté „kartuše“ – vizitky faraónů z let kolem 2094 př.n.l., které si návštěvník Egypta a jeho letovisek i dnes může nechat jako suvenýr zhotovit v místních zlatých dílnách nebo vizitky psané prakticky od roku 234 n..l. na pergamenech, tedy na vydělané oslí a později ovčí kůži, které ve všech kulturách nahrazovaly vizitky na drahých kovech a později i na mědi a cínu..
Papírová vizitka
Historie papírové vizitky je skutečně dlouhá a z archeologických nálezů lze doložit přesným radionuklidovým datováním, že již v roce 5014 před naším letopočtem tehdejší vládci Egypta, tzv. Namibijští černí faraóni psali své jméno na papírové kartuše hyeroglifickým písmem. Hovoříme sice o papíru ale ve své podstatě šlo o vyrobenou papírovinu důmyslným zpracováním částí stonku rostliny papyru (odtud název papír) s botanickým názvem šáchor papírodávající. A jestliže první typ papíru byl vyroben v roce 5024 tak jen 10 let trvalo, než bylo objeveno jeho využití pro vizitky o rozměrech 5x 10 cm. Tehdejší vizitky byly psány respektive malovány hrotem seříznutého rákosu, kde jako barviva bylo použito prášku z modrého nerostu lazulitu, nebo červeného z krevelu či zeleného z rozdrceného malachitu. Jako pojiva bylo použito palmového oleje.
Avšak první skutečný papír v podobě takové, jak jej známe dnes, byl pro psaní vizitek využit poprvé v Číně až kolem roku 105 našeho letopočtu, kdy T ´ sai Lun experimentálně vyráběl papír ze směsi vláken konopí, brusnécie, bambusu a arálie popínavé a na něj autorizoval svojí výrobu osobními znaky, tedy svou vizitkou. V roce 1073 n.l pak již standardně začali v čině panovníci ale i mistři nejrůznějších umění a řemesel autorizovat svou práci vizitkami o velikosti 5x 8 cm. Nezávisle na Číně objevili výrobu papíru označovaného jako „amate“ ve 3. Století také národy – Aztékové aj. žijící v latinské Americe. Jejich papír byl vyráběn z rozdrcených vláken fíkovníku a z roku 304 máme datovány první vizitky psané znaky na papíru. Všechny ostatní civilizace výrobu papíru převzaly poídle receptů buď z Egypta, nebo Číny nebo od Aztéků. Například do Japonska, které má velkou tradici v oblasti psaných a tištěných vizitek se papír dostal krkolomně přes Vietnam, Tibet a Koreu teprve v 7. století, kdy císařovna Sotuky si zvláště potrpěla na transfer technologií a výroba papíru zvaného „washi“ a získala od korejského mnicha Don – cho první dochovanou vizitku dnešního standardního typu a velikosti.
Také historie arabského papíru má svůj původ v Číně, stejně jako i Evropského. Jen pro zajímavost uvádím, že první papírová vizitka Evropy je dochována ve Španělsku z roku 1085, kdy byly vizitky vyráběny v papírně v Toledu.
V České republice jsou nejstarší ručně psané vizitky na papíru zachovány z roku 1370 z papírny v Chebu a z roku 1399 z papírny u Zbraslavi.
Stále zdůrazňuji, že hovoříme o papírových vizitkách. Ručně psané papírové vizitky v Evropě zaznamenávají dynamický rozmach zejména od vzniku tzv. hanzovních měst, což jsou obchodní a kupecká centra budovaná v pásmu od Německá až po Skandinávii a Rusko, kde vznikají kupecké školy a kde se kupecké tržní informace sdělují adresně ve formátu vizitek. Z roku 1230 je znám dokonce kodex vydaný v Hamburgu a Lubecku, kde se určují pravidla předávání psaných papírových vizitek a také první zásady obsahu sdělení na papírové vizitce.
Tištěné papírové vizitky se objevují po vynálezu knihtisku r. 1456 Johanem Guttenbergem a lavinovitě se šíří od té doby s mohutnou akcelerací do světa.
Forma papírové vizitky
Papírová vizitka má svůj standardní formát o velikosti 90 x 50 mm, což je důležité zejména proto, aby lidé mohli s vizitkami efektivně manipulovat. Formát odvozený od původního rozměru vzniklého dělením papírového archu A0 na velikostní ekvivalenty, tj. na formát A7 ( 105 x 74 mm), tak umožňuje vyrábět standardizovaná pouzdra na vizitky z kovu, plastu a jiných materiálů, vizitkáře nejrůznějších typů a tvarů pro archivaci a třídění vizitek ale také i čtečky vizitek, které jako miniaturní scanery dokáží vizitku daného formátu přečíst a dokonce jí v příslušném programu zpracovat tedy sdělení převést z papírové tištěné podoby do podoby elektronické. Dodržování standardní velikosti tedy formátu papírové vizitky je velmi důležité, protože dne si zájemci již může pořídit čtečku vizitek v auto GPS navigaci např. typ Mio C720, v moderních telefonech např. značky Samsung Ultra Edition 5.9 (řada od U 1000), v komunikátorech s umělou inteligencí např. typů Assus P535 a vyšších nebo dokonce v progresivních fotoaparátech např. korejské produkce typu SCH B600 aj. Samozřejmostí je, že všichni větší producenti počítačů a obecně IT dodávají na trh jako periferii čtečku vizitek a programy na práci s vizitkami v prostředí Window XP a vyšším.
Standardní formát počítá také s tím, že vizitka je vyrobena z papíru o gramáži 230 až 320 g/m2 , tedy z papíru předepsané pevnosti a kvality. I tento parametr je třeba dodržovat, protože papíry s nižší gramáží použité na výrobu vizitek se jen obtížně protahují a vlní při průchodu čtečkou vizitek. Podobně by měl zhotovitel vizitky pamatovat na to, že reliéfní a rustikální vizitky prostě výhodu zpracování vyjma bezkontaktních čteček vizitek ztrácejí.
V poslední době se zapomíná na to, že mezi standardní formáty patří obě strany vizitky papírové, tedy rubová i lícní pro využití. Sdělení nebo různých jazykových mutací stejného sdělení. Dalším trendem je to, že vizitky jsou na delší straně perforované dvěma otvory tak aby byly snadno umístitelné do zásobníků typu Rotacard nejrůznějších výrobců a typů. V těchto perforovaných otvorech se pak vizitky navlékají do karuselů, které umožňují ruční práci s vizitkami.
Standardní formát vizitky, gramáž papíru a nízký reliéf povrchu vizitky jsou tedy rysem formy papírové vizitky, tedy nosiče sdělení. Záměrně na tuto skutečnost poukazuji proto, že lidé, kteří si nechávají zhotovit vizitky v papírové formě často sledují jen obsah sdělení ale formě věnují buď minimální pozornost nebo se naopak snaží o rustikální moderní pojetí vizitky. Obojí však má za následek to že vizitky nestandardní formy jsou následně obtížně zpracovatelné jakoukoliv elektronickou formou. A lze je sice jako miniaturní moderní a přívětivá grafická, rustikální a dekorativní díla obdivovat a jen ručně archivovat či s nimi pracovat.
Typologie sdělení papírových vizitek
Informace obsažené na papírových vizitkách lze typologicky rozčlenit podle obsahu na :
1/ informace kontaktně osobní (osobní vizitky s uvedením jména, příjmení titulů, místa bydliště, telefonu pevného, telefonu mobilního, webové osobní stránky a emailu.). U anglických mutací vizitek se zásadně nepíší tituly, u manažerských vizitek osobních se doporučuje pro zvýšení upamatovací schopnosti přidat také reprodukci fotografie majitele vizitky.
2/ informace kontaktně firemní ( firemní vizitky s uvedením jména firmy, typu právní subjektivity, IČO, DIČ v rámci EU, sídla firmy, telefonu, faxu, webu, mejlu a případně také kontaktní osoby, jejího loga). Na rubovou stranu vizitky se stále častěji tiskne také mapka zjednodušující ve složitějších případech cestu do sídla firmy.
3/ informace produktové ( reprezentují všechny informace technické, které získává držitel vizitky o produktu)
4/ informace obchodně produktové (reprezentují všechny informace, které v potenciálním držiteli vizitky a zájemci o koupi mohou evokovat motivy pro koupi v rámci jeho nákupního chování a rozhodování). Jde zejména o užitky, výhody a konkurenční výhody produktu, které by zájemce o koupi získal zakoupením produktu a jeho používáním po celou dobu životního cyklu produktu.
5/ informace marketingově reklamní produktové ( představují všechny marketingové a reklamní informace, které mají v člověku vygenerovat potenciální zájem se s produktem seznámit, zařadit jej do svých žebříčků potřeb, požadavků a přání a žebříčků priorit na bázi hodnot). Tento typ sdělení se ale může využívat jako médium pro marketingový výzkum a průzkum, pro reversibilní vazbu se zájemcem, zákazníkem a spotřebitelem, pro marketingové soutěže aj. marketingové aktivity a marketingovou komunikaci v rámci procesu transakčního marketingu (zaměřen na výměnu hodnot mezi zájemcem, zákazníkem, spotřebitelem a uživatelem s producentem), v režimu procesu relačního marketingu (fokusován na řízení vztahů producenta se zájemcem, zákazníkem, spotřebitelem a uživatelem hodnot) typu CRM (Customer Relationship Management, tj. řízení vztahů seč zákazníky), VCRM
( Value Customer Relationship Management, tj. řízení vztahů se zákazníky na bázi hodnot) a ITVCRM
( Information Technology Value Customer Relationship Management, tj řízení vztahů se zákazníky na bázi hodnot s využitím informačních technologií).
6/ informace prodejní (reprezentují informace o prodejním potenciálu obchodů kamenných, elektronických včetně e-Procurementu). Jde o informace co se prodává, kde se prodává, jak se prodává, jakým způsobem se prodává a jak se s prodejcem zkontaktovat.
7/ informace komunikační a obecné ( jde o informace nezařazené v typech ad1 až ad6.).
Toto základní typologické členění odpovídá známým účelům zhotovení papírových vizitek z hlediska sdělení.
Způsob sdělení papírové vizitky
Jestliže do roku 1456 byly všechny vizitky zpravidla ručně psány, po tomto roce začíná lavinovitě se
rozšiřovat jejich tisk na papír různými formami tisku (ofset, sítotisk, fototisk, hlubokotisk aj. metody), kdy se sdělení prezentuje v různých typech písma, barvách, grafiky, obrázcích a reliéfech.
Podle způsobu grafického sdělení se tak vizitky typologicky dělí na:
1/ vizitky základní (Vizitka je vytištěná černým barvivem na bílý nebo šedý – u recyklovaného papíru podklad. Design je jednoduchý, přehledný a čistý.)
2/ obrázkové vizitky (Vizitka je graficky zpracována s využitím fotografie, kresby, karikatury nebo pérovky zobrazující osobu, produkt, službu nebo produkční místo či objekt kde dochází ke tvorbě hodnoty.Důraz je položen na kombinaci obrazu a písma jako metody vyšší zapamatovatelnosti více smyslového obsahu sdělení)
3/ dotekové vizitky (Vizitky zapojují do vnímání a zapamatování vedle zraku i hmat. Proto mají různou modelaci pozitivního či negativního reliéfu docíleného tiskem nebo připevněním dodatečných složek k vizitce nebo na vizitku, čímž se dociluje vysoké originality a plasticity vizitky na úkor jejího elektronického zpracování). Zvláštním typem účelových dotekových vizitek jsou vizitky pro slepce psané Breylovým písmem, ve kterém je formulováno sdělení.
4/ parfémované (někdy též voňavé) vizitky (Vizitky zapojují do vnímání také čich a to tím, že papír je při výrobě parfémován nebo ozvláštněn pachy a vůněmi nebo až po vytištění sdělení).
5/ vizitky se změnou (Jde o moderní typy vizitky, které pod různým úhlem ke zdroji světla mění barva, nebo jí mění v závislosti na teplotě, nebo při dotyku rukou nebo obsahují hologramy nejrůznějšího typu a tím umožňují pohledový 3D režim pozorování změn vizitky. Všechny tyto trendy se změnou mají směřovat právě díky změně k vyššímu stupni upamatování a vybavení si sdělení).
6/ universální – víceúčelové vizitky (představují ostatní typy vizitek, které nelze zařadit do ad 1/ až ad 5/).
Papírová fotografická vizitka
Vynález fotografie v roce 1824 panem Nicéphorem Niépcem (Francie) odstartoval také hledání dalších
potenciálních aplikací pro využití fotografií. V roce 1854 si francouzský podnikatel, vynálezce a fotografický nadšenec A.A.E. Disder přihlásil na patentovém úřadě v Paříži přístroj, který současně umožňoval na negativu registrovat 8 portrétů ve dvou řadách po 4 nad sebou a podle patentové dokumentace šlo o „Carte de visité“
(= vizitkové portréty). Tato fotografická technologie dala vznik oblíbenému formátu 94 x 58 mm vizitky pro darování osobní fotografie jako vzpomínky na setkání. Formát obsahoval na výšku zobrazený portrét člověka nebo zvířete (psa, kočky, koně aj.) nebo služebnictva a současně na šířku uvedený text např. „Daruje pan XZ u příležitosti výstavy dobytka roku 1855“.Vizitkové fotografie jako základy navštívenky (podle slova návštěva , setkání) byly hnacím motorem startu zlaté éry fotografie. Jejich dynamika rozvoje byla přičítána jarmarkům, kdy se lidé předháněli ve výměnách vizitek při setkáních a tak se vytvářela i první vizitkově fotografická alba známých, které za svůj život konkrétní osoba potkala.
Řada měst té doby (období let 1860 – 1880) organizovala vždy na konci roku pro své občany „vizitkiádu,“ (výstavu navštívenek), kde se prezentovaly lidé z příslušného města svými „vizitkovníky“ navštívenek a soutěžilo se vždy o nej… tj např. nejkrásnější vizitku, největší počet vizitek, nejvdálenější obdrženou vizitku aj.
Jedlá papírová vizitka
V roce 1968 belgická firma na výrobu cukrovinek a pralinek v rámci oslavy 100 let svého trvání vyrobila
jedlý sladký papír a na něj jedlými potravinářskými barvami nechala vytisknou vizitku jak majitele tak i firmy. Celkem bylo vytištěno po 100 kusech…. A tak v rámci reklamních kampaní se mohli lidé stát svědky, že prodejce jedl nejenom cukrovinky ale také s chutí smlsnul vizitku z jedlého papíru… Je to rarita ale jistě stojí za to si jí připomenout pro úplnost tématu.
Ekologická papírová vizitka
Již více jak 30 let je běžné, že lze vizitku vyrobit na recyklovaném papíře jako výraz ekologického
smýšlení firem. V posledních 5 letech dokonce řada firem, které jsou držiteli certifikátu integrovaného systému řízení (= ISŘ) si potrpí na to aby v rámci ISO 13000é nebo 13001 své vizitky prezentovali na recyklovaném papíru ( paqpír vyrobený recyklací papíru) nebo na recyklovatelném papíru tj. papíru, který lze recyklovat.
Avšak na Summitu země v brazilském Rio de Janeiru v roce 1982, kde se projednávala agenda Země, tedy problematika jak se chovat zodpovědně k planetě po roce 2000, někteří účastníci rozdávali své velmi zvláštní papírové vizitky, které po 10 dnech, tedy po ukončení Summitu se samovolně zlikvidovaly a vytvořily jen směs vláken a škrobu. Tito lidé zřejmě chtěli naznačit jakou cestou se bude lidstvo ubírat v případě, že nebude respektovat vědecké teorie o vývoji naší Modré planety.
Oblíbili jste si tento výhodný nákup. Ke každému nákupu věnujeme 100% bonus. Pro Váš opravdu velký zájem tuto úspěšnou akci prodlužujeme až do 31.12.2012.
>> Zobraz celou nabídku